Nový ,,přírůstek"
Na stálém tetování jsem byla nedávno. Přála jsem si ho už dlouho a taky jsem ho ,,dostala" jako dárek k 18.tinám. Salón nebyl v centru Brna,ale v Rajhradě. Popravdě jsem se bolesti nebála vůbec,byla jsem naopak zvědavá a těšila se na výsledek. Prvně jsem se s tatérkou domluvila na vzoru,který jsme ji přinesla vytištěný,a na místě,kam tetování budu chtít. Tatérka mi poradila,že by bylo lepší ,,kérku" zmenšit a nějaké detaily upravit.Souhlasila jsem. Jako místo pro svůj nový ,,přírůstek" jsme si vybrala lopatku. Tatérka si prvně vzor obkreslila na šablonu,kde jej upravila. Potom mi dané místo očistila nějakýma přípravkama včetně desinfekce a místo lehce oholila žiletkou. Následně nanesla nějakou ,,mast" a na ni obtiskla daný vzor,u kterého jsem mohla mít jakékoli připomínky,protože díky té masti se ta určitá a mnou nechtěná část dala smazat. Když bylo vybráno,tatérka si přichystala potřebné náčiní a uložila si mě na lehátko. Byl to zvláštní pocit,vůbec jsem nevěděla,co čekat,jestli to bude moc bolet,i když mi bylo řečeno,že to příjemné nebude,ale dá se to vydržet. První ,,vpich" byl trošku šok 
,ale žádná převratná bolest.
Jehla,kterou pracovala,funguje na principu psacího stroje a dokáže udělat až tisíc kmitů za sekundu.Pak vlastně šablonu obtištěnou na mé lopatce obtahovala jehlou.Jediné,co bylo víc bolestivé,byly hrany lopatky. To jsem ale nevěděla,jaké je stínování. Vybrala jsem si totiž ornament,který je jemný a je víceméně vystínovaný. Během procesu jsem se mohla napít a protáhnout se,ale tohle nedoporučuji dělat často,protože po častém odpočívání a následně vracení se do procesu si zase tělo musí zvyknout na tu bolest a to není vůbec příjemné. Po obrysech následovalo stínování. To už nebylo pouhé posouvání jehly po směru linie šablony,ale byly to pohyby,jako byste stínovali tužkou.Nahoru a dolů.To už bylo poměrně dost nepříjemné,ale pořád ne natolik.abych vyskočila z lehátka. Našlo se však pár akupresurních bodů,kvůli kterým bych možná raději z lehátka vyskočila. Když to shrnu,proces trval dvě hodiny a půl a musím říct,že tatérka odvedla krásnou práci.
Tetování mi zdesinfikovala ( to byla asi ta nejbolestivější část) a namazala vazelinou.Na celou plochu pak přiložila ochranou fólii,kterou jsem si mohla doma sundat a jí se třeba v klidu osprchovat.Jediné co musím opakovaně dělat,než se to celé shojí,je mazat si to speciální mastí,aby se stroupky neodlouply moc a barva s nimi.Tetování má prý být mastné,aby se stroupky hojily rychle a barva vydržela. Za zhruba 3 týdny by mělo být tetování kompletní,stroupky by už neměly být a vzor by se měl celkově ,,zjemnit". Už teď (30.11) nemám žádný stroupek,všechny po částech vypadaly a výsledek je úžasný! Možná ale některé linie budou potřebovat korekci.
Na závěr- byl to super zážitek, s příjemnou i méně příjemnou částí ale celkově jsem ráda,že jsem si jej mohla nechat udělat a neříkám,že bych JEDNOU nechtěla další.
PS: Fotku svého tetování nedávám čistě proto,abych se vyvarovala jeho kopírování ... Když už jej mám,musí být originální